Právní úprava:
· § 31 odst. 2 až § 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších přepisů (dále jen „školský zákon“)
· zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)
Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.
Jak vyplývá z výše uvedeného, o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta je oprávněn rozhodovat pouze ředitel školy. Toto oprávnění nelze přenést na jinou osobu, např. na jiného pedagogického pracovníka školy nebo školského zařízení.
Rozhodování o podmíněném vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení je rozhodováním ve správním řízení dle části druhé správního řádu zahajovaným z moci úřední; prvním úkonem ze strany ředitele školy je tedy oznámení zahájení řízení zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi nebo studentovi doručením oznámení nebo ústním prohlášením.
Jak již bylo zmíněno, jedná se o správní řízení, což mimo jiné znamená i to, že ředitel školy nebo školského zařízení musí při rozhodování respektovat zásady správního řízení, mezi které se řadí i zásada, aby při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Výsledkem zmiňovaného správního řízení je vydání rozhodnutí, které musí být v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu náležitě odůvodněno, tj., že se v něm uvedou důvody výroku rozhodnutí (nezbytné uvést zejména popis jednání žáka, specifikovat, která ustanovení školského zákona nebo školního řádu nebo vnitřního řádu svým jednáním porušil a dále zdůvodnit závažnost a zaviněnost jednání), úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Podle ustanovení § 36 odst. 3 správního rádu je ředitel školy nebo školského zařízení před vydáním tohoto rozhodnutí rovněž povinen vyzvat zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce nezletilého žáka k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
Zletilý žák nebo student nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může proti rozhodnutí o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat k řediteli školy nebo školského zařízení odvolání. O odvolání rozhoduje příslušný krajský úřad.
Podmínkou podmíněného vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení je závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem ze strany žáka. To znamená, že k těmto kázeňským opatřením nelze přistoupit v případě, že se uvedeného jednání nedopustil žák nebo student, ale např. zákonný zástupce žáka nebo studenta nebo jiná osoba.
Jak vyplývá z výše uvedeného, jednání žáka nebo studenta musí být zaviněné. Žák nebo student musí porušit svou povinnost buď úmyslně nebo z nedbalosti; nelze jej tedy postihnout v případě, kdy jednání nebo jeho důsledek žák nebo student nezavinil, nebo jej nemohl subjektivně ovlivnit.
Dalším znakem zmiňovaného jednání žáka nebo studenta vedoucího k jeho podmíněnému vyloučení nebo vyloučení je jeho závažnost. Posouzení závažnosti jednání žáka nebo studenta je sice na řediteli školy nebo školského zařízení, ale z důvodu právní jistoty by školní nebo vnitřní řád měl obsahovat povinnosti žáků a studentů s uvedením těch povinností, jejichž porušení se považuje za zvlášť závažné. Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (viz § 31 odst. 3 školského zákona).
K uložení zmiňovaných kázeňských opatření (podmíněného vyloučení nebo vyloučení) může dojít pouze v případě, že žák splnil povinnou školní docházku. To znamená, že o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy může rozhodovat i ředitel základní školy, ale pouze v případě, že žák již splnil povinnou školní docházku.
Právním důsledkem vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení je ta skutečnost, že žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Odlišná situace nastává v případě podmíněného vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V daném případě žák nebo student neztrácí svůj status, jelikož je ze školy vyloučen tzv. podmíněně, což znamená, že v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy nebo školského zařízení má ředitelem školy stanovenou zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku (kalendářního). Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty, která počíná běžet dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí, dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.
Na základě uvedeného lze shrnout, že v případě, že se žák ve zkušební lhůtě dopustí dalšího jednání, které je v rozporu se školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, ředitel školy může rozhodnout o jeho vyloučení. Toto jednání žáka nebo studenta již nemusí mít charakter závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školským nebo vnitřním řádem, tak jak tomu je v případě, kdy ředitel školy zahajuje správní řízení o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení, kterému nepředcházelo podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.
O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení musí ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil. Vždy musí být zachovány obě lhůty, tj. jak lhůta dvou měsíců, tak lhůta jednoho roku.
Výjimkou je případ, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin. V daném případě by ředitel školy mohl rozhodnout o podmíněním vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení i po uplynutí uvedených lhůt, avšak pouze za předpokladu, že by soud pravomocně rozhodl, že určité jednání, za které lze žáka nebo studenta vyloučit ze školy nebo školského zařízení, je trestním činem.
Řediteli je v souvislosti s rozhodováním o podmíněním vyloučení nebo vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení stanovena povinnost o svém rozhodnutí informovat pedagogickou radu. Nejedná se o povinnost, kterou je ředitel školy nebo školského zařízení povinen splnit před samotným rozhodováním, ale pouze o následné informování.