Právní úprava:
· § 42 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších přepisů (dále jen „školský zákon“)
· zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)
Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením je institut, který se aplikuje v případech dětí s nejzávažnějším mentálním postižením, tzv. hlubokým, které vzhledem ke svému postižení nejsou schopny vzdělávat se v žádné základní škole, dokonce ani ve škole speciální. Vzdělávání těchto dětí je proto organizováno individuálně podle jejich duševních a fyzických možností a započítává se do povinné školní docházky.
Rozhodovací kompetence jsou v této věci svěřeny krajskému úřadu místně příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte (dále jen „krajský úřad“), který se souhlasem zákonného zástupce dítěte určí dítěti s hlubokým mentálním postižením takový způsob vzdělávání, který odpovídá jeho duševním a fyzickým možnostem, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra).
Stanovení způsobu vzdělávání dítěte s hlubokým mentálním postižením z procesního hlediska probíhá ve správním řízení, které lze zahájit jednak na žádost účastníka řízení, tj. dítěte zastoupeného zákonným zástupcem, nebo z moci úřední, tj. ze strany krajského úřadu, pokud se však o důvodu zahájení správního řízení dozví (tento postup je nejčastější; podnětem obvykle bývá vyjádření školského poradenského zařízení).
V obou případech musí být pro účely rozhodování ve správním řízení krajskému úřadu doloženo, tak jak již bylo výše zmíněno, doporučující posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Z uvedených doporučení musí být patrné, že se doporučuje právě tento způsob vzdělávání dítěte s hlubokým mentálním postižením a ne např. vzdělávání v základní škole speciální. Souhlas zákonného zástupce je nutné doložit pouze v případě, kdy je řízení zahájeno ze strany krajského úřadu.
Výsledkem správního řízení je vydání rozhodnutí, které musí být v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu náležitě odůvodněno. Odůvodnění není třeba v případě, že se žádosti zákonného zástupce dítěte s hlubokým mentálním postižením v plném rozsahu vyhoví.
Podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu je krajský úřad před vydáním tohoto rozhodnutí povinen vyzvat zákonného zástupce dítěte s hlubokým mentálním postižením k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Ani tento úkon není potřebné provést, v případě, že je správní řízení zahajováno na základě žádosti, které se v plném rozsahu vyhovuje.
Zákonný zástupce dítěte s hlubokým mentálním postižením má možnost proti rozhodnutí, kterým se tomuto dítěti stanovuje způsob vzdělávání, ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat ke krajskému úřadu odvolání. O odvolání rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Vzdělávání dítěte s hlubokým mentálním postižením je organizováno způsobem, který stanoví krajský úřad (s ohledem na vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře), a to individuálním způsobem zejména s pomocí speciálních pedagogů speciálně pedagogického centra nebo s pomocí speciálních pedagogů základní školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením dle ustanovení § 16 odst. 8 školského zákona.
Krajskému úřadu je v souvislosti s uvedeným stanovena povinnost zajistit odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte s hlubokým mentálním postižením, zejména pomoc pedagogickou a metodickou.
Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví. Pokud by u dítěte došlo k takovému zlepšení, které by mělo za následek zrušení zmiňovaného způsobu vzdělávání, jeho zákonnému zástupci následně vznikne povinnost přihlásit dítě k plnění povinné školní docházky do základní školy.